hrad Pernštejn
POZVÁNKA - Na Jižní Moravě v okrese Žďár nad Sázavou se na vysoké skále, nad soutokem řeky Svratky a Nedvědičky, tyčí mohutný hrad Pernštejn. Svou neobvyklostí a čistou krásou se řadí mezi historické skvosty naší vlasti. Ačkoliv jeho základy sahají až do 13. Století, patří mezi nejzachovalejší hradní stavby u nás zejména proto, že nebyl nikdy dobyt, ani jinak válečně poškozen.
MAJITELÉ - Štěpán z Mendlova se pokládá za prvního předka Pernštejnů a zasloužil se o založení hradu. Už ve 14. století měl rod Pernštejnů velký majetek i politický vliv a hrad se stal pevností uprostřed rozsáhlého panství. Během třicetileté války zesílil vojenský význam Pernštejnu v bojích o Brno a Moravu. V té době hrad prošel úpravami, přibyly mu ochranné příkopy a hradby se strážnými věžemi. Za Viléma II., který byl vysoký státník a zastával úřad nejvyššího hofmistra země, prošel hrad četnými stavebními úpravami. Jeho syn Jan z Pernštejna, zvaný Bohatý, nechal na hradě vystavět nové representační sály a ve vstupní místnosti diamantovou klenbu. Koncem 16. století zřídit Vratislav z Pernštejna, zvaný Nádherný, terasovitou zahradu. Vratislav byl vyslancem u španělského dvora. Po návratu do své vlasti si svá sídla velkolepě a nákladně vybavoval podle zahraničního vzoru. Měl vytříbený vkus, avšak moc se nevyznal v počtech, a tak se nastřádané bohatství rychle rozkutálelo a spoustu panství musel prodat. V roce 1596 musel prodat i hrad Pernštejn. Na hradě se potom vystřídalo několik majitelů. Roku 1798 jej koupil Ignac Schröffel z Mannsberka. Jeho dcera Josefina se roku 1818 provdala za Viléma, hraběte Mitrovského z Mitrovic a Nemyšle. V držení Mitrovských zůstal hrad do roku 1945. Mitrovští zabránili romantizujícím úpravám, takže díky nim můžeme dnes obdivovat původní goticko-renesanční podobu hradu.
Pernštejn. SLOH - V historických listinách je první písemná zmínka o hradním sídle pánů z Pernštejna již z konce 13. století. Tehdy to ještě nebyla rozsáhlá stavba, ale měla již palác a věž zvanou Barborka, která čněla ostrým hrotem ke straně předvídaného útoku. Rostoucí význam Pernštejnů si vynutil na přelomu 15. a 16. století větší přestavbu. Z tehdy soukromého hradu se stalo representační politické a správní centrum. Je těžké přesně stanovit, kde stavební úpravy začaly, snad byl nejdříve rozšířen palác a na jih od něj bylo vystavěno nové nádvoří. V 15. století byla postavena vnější hradební zeď a další obytné budovy. Svou hrdou a útočnou podobu Pernštejn ztratil zakrytím věže Barborky a získal tím výraz mohutné a pevné stavby. Na nově vybudovaném nádvoří vyrostla representativní stavba s nejrozlehlejší místností na hradě nazvanou Rytířský sál. Koncem 15. století také vznikaly jednoduché, ale účinné hradby a některé věže. V dalším století se na Pernštejně opět stavělo. Asi v první čtvrtině století překlenula vstupní prostor v přízemí sklípková klenba. Dále byla dostavěna, v blízkosti Černé brány, knihovna a několik obytných místností. Vynikající jsou krakorce nejrozmanitějších tvarů nesoucí arkýře a ochozy, tak typické pro Pernštejn. Nástěnné malby v ložnici a v Čínském salónku pocházejí asi z 60. let 18. století.
Hrad Pernštejn je určitě hlavně zajímavý svým složitým stavebním vývojem a proměnou středověkého hradu v novověký opevněný hrad, nemůžeme však opomenout zajímavé architektonické detaily a skvělou sochařskou I malířskou výzdobu.
